Anděl spásy
Strach svírá srdce Tvé,žaludek je jak na vodě,
jsi hvězda co bloudí ve tmě,
a v té tmě hasne někde ve mě....
Plamínek lásky ve mě byl,
nikdy ho nikdo nespasil,
v té velké širé tmě,
bolest Tě klidně svazuje....
Nemáš už víru ani naději,
bezmocně pluješ si po zemi,
jen malý krapítek času mít,
není nic víc co mohl jsi chtít,.
Zapomenout je těžký dar,
zase jsi ve špatné řadě stál,
ten dar Ti z rukou někdo vzal,
a bolest tam klidně zanechal.
Kapky slz co tečou po tváři,
jen oni vědí kam mají se vydati,
teď děláš jednu chybu za druhou,
kurva bože vem už si duši mou.
Pozvi mě prosím do nebes,
já už tu nechci překážet,
teď topím se někde v myšlení,
kam mého anděla spásy schovaly?